DÍLA

Letošní dovolenou jsem prožil na jihu, ne žádná Itálie, ani Řecko, ale Písek. Jihočeské okresní město se stalo mým dočasným domovem. Musím napsat, že Písek je krásné město, zvláště domácím závidím kamenný most a večerní posezení v některé z kavárniček,když se nábřeží noří do tmy, lampy rozžínají a člověka napadají inspirativní myšlenky pro literární tvorbu.

   Ani se nedivím, že tu Fráňa Šrámek napsal svoje díla (Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou), že se tu natrvalo usadil Adolf Heyduk (navštívil jsem jeho dům, dnešní muzeum), že město učarovalo dalším, ať již rodákům či těm, kteří zde prožili svá studentská léta.

Pochopitelně jsem zavítal i do okolí, třeba do Strakonic, kde najdete sochu rodáka Františka Ladislava Čelakovského (ale i Švandy Dudáka), do Českých Budějovic, kde jsem zase v antikvariátu sehnal jednu dlouho hledanou knihu. Prošel jsem se společně se Švejkem Putimí a řečeno slovy Jaroslava Haška: „ …lid je zde dobrý, sem tam nějaká ta rvačka nestojí za řeč!“ Ale vážně, kraj rybníků, památných míst (Orlík, Zvíkov, Hluboká nad Vltavou) nám společně s mojí ženou Laďkou (ona mě vyfotila u pamětní desky) učaroval. Tak trochu Jihočechům závidím. A ještě něco jim závidím. Překrásnou publikaci, kterou jsem si koupil v Prácheňském muzeu v Písku. Vydalo ji společně právě jmenované muzeum a Městská knihovna v Písku. Jmenuje se „Čtení z Písku – stručný literární bedekr“ a vedle medailónků třiadvaceti osobností písecké kultury, přináší i obrázky a představení zajímavých
míst města. Sestavovatelům knížky tleskám! Důležité je, že v přehledu nejsou jen jména nežijících klasiků, ale i současných autorů (např. Ladislav Beran, Milan Princ, Ondřej K. Kolář, Jiří Fröhlich, Karel Čabrádek a další). Kniha je vlastně živou čítankou o kulturním životě města. A další pochvala přichází vzápětí, neboť na stránkách (viz http://www.ctenizpisku.cz/ ) „Čtení z Písku“ najdete výborně řazený přehled autorek a autorů s ukázkami jejich tvorby. Dílo, které nikdy nekončí, neboť je neustále doplňováno. Byl bych rád, kdyby se nám v Jičíně podařilo sestavit podobné dílko, i když vím, že to není jednoduchá práce. Takže mě Písek inspiroval hned několikrát. Mám pochopitelně svoje zápisky, časem se k ním vrátím v Kobře nebo ČAJi, však uvidíte.

Jenže týden je pryč „než bys řekl švec“ a nám krásné dny lenošení skončily. Zůstávají fotky, pohlednice a především krásné vzpomínky. Určitě se do Jižních Čech zase někdy vrátím, vojákoval jsem v Písku na vojenské katedře v červenci 1984 jeden měsíc. Přiznám se, že tehdy jsem poznal jen kasárna a nádraží. Z kasáren moc nezbylo, ale město určitě zkrásnělo. A tak mi nezbývá než souhlasit s Fráňou Šrámkem a rozloučit se úryvkem z jeho básně „Vzpomínka na Písek“:
„Vhodnějších kulis nalezneš stěží,
abych hned zprvu poklonu vysek,
jedna je pouze jen Otava,
jeden je Písek..“

VáclaV

Z Kulturního občasníku regionálních autorů Jičínska KOBRA, červenec 2015, roč. 16, č. 7. www.ikobra.cz