DÍLA

Tomáš Šobr – první český starosta v Písku

Tomáš Šobr tedy zvolen za purkmistra, celé město jásalo, na jeho počest v divadelním sále dávána veřejná zábava. Když on tam k večeru za hlučného jásotu jel, od měšťanů vypřáhnuti koně a měšťané sami dotáhli kočár k divadelní budově. Taková pocta se v Písku dosud nikomu nestala.
Rok 1865 přinesl nám mnoho radosti. Silná již naše strana, majíc v čele Dra Jos. Pažouta a Tom. Šobra, doléhala na to, aby při volbách obecních nebyl nikdo jiný kandidován nežli osvědčení národovci. Nicméně Pažout, obávaje se hněvu některých mocných pánů strany protivné, vyjednával potajmu s mírným Němcem Gamischem, zámožným měšťanem, aby zvěděl, koho ze svých lidí by si nobilita přála míti v zastupitelstvu obecním. Umluviv takto jakousi svornou součinnost obou táborů, provedl, že Šobr dosedl na křeslo purkmistrovské. Pažout, hlavní rádce Šobrův, vybrav si do městské rady své přívržence, přiměl purkmistra k tomu, že předně nařídil, aby rozpočet a jiné obecní písemnosti byly zastupitelstvu předkládány v naší mateřštině, čím konečně trvale obnoveno na radnici úřadování české. Šobr, ujav se myšlenky, dávno již od politických úřadů Ign. Ottovi doporučované, ale od něho neprováděné, založil městskou spořitelnu, ústav, který po r. 1868 po boku záložny, již dříve zaražené, znamenitě prospíval a dosud obci jest svými výtěžky zdrojem pěkných příjmů. Toho času i opatrovna, dříve od lidumilů a z fondů na ni sebraného vydržována, byla vzata do správy obecní a řízení její odevzdáno Vojt. Janotovi.
První krásný čin nového purkmistra byl, že na radnici zavedl české úřadování tak, že úředníkům bylo nařízeno, aby zprávy své podávali v jazyku českém. Tím byla němčina, která magistrátem josefínským zavedena byla, navždy z radnice vyloučena. Rozumí se samosebou, že spisovní češtinou někteří úředníci ani vládnouti neuměli, proto užívali řeči lidové, jak ve společenském obcování bylo zvykem. I fořtmistr Josef Grégr diktoval měsíční zprávy o lesním hospodářství v jazyku českém. Měl sice Němku za manželku, ale všecky jeho děti znaly se v češtině. Když při obci uprázdněno místo městského sekretáře, zvolen na ten úřad Ludvík Pompe, syn Abunda Pompe, který již ve spisovné češtině dobře se znal, neb študoval na píseckém gymnasiu, kde čeština byla obligátním předmětem; pak slyšel práva na pražské universitě, odbyl státní zkoušky s dobrým prospěchem, oddával se soudnictví a odtud přestoupil do služeb obce písecké. Spisy od něho zhotovené odpovídaly již všem požadavkům slušného slohu českého.
…

Volba poslance zemského za doby deklarační (r. 1869) dála se v Písku za svrchovaného terorismu, vládního, kterému sloužil nejochotněji krajský Urban. Krajský, upozorňuje vládu, že Šobr hmotně hyne, sliboval jí, že vládní kandidát — lékárník Stotzký — při volbě jistě zvítězí, a umínil si tedy stůj co stůj triumfu mu domoci. Z té příčiny sám místodržitel Koller přijel do Písku, doporučuje Stotzkého úředníkům; přijel také šk. dozorce Pátek domluvit svým podřízeným, aby se volby buď zdrželi, nebo aby volili dle přání vlády. Místodržitelský rada Grohmann neváhal dopsati důtklivě řediteli gymnazijnímu Kleemannovi, aby podobným způsobem profesory přemlouval. Ředitel, předvolav si také mne, vynasnažoval se, aby mne vládnímu kandidátovi naklonil. Vida, že jeho napomínání neprospívají, zakončil je slovy „Ich habe meine Pflicht gethan“, načež já: „Auch ich werde meine Pflicht thun“.
Nastal den volby, která dála se tehdáž ústně a veřejně, takže každý volič předstupuje, ohlašoval hlasitě, komu odevzdává svůj hlas. Někteří profesoři, jež bych mohl jmenovati, ale nechci, zalekli se a k volbě nešli; já však k ní šel a hlasoval pro Šobra.

Písecká čítanka. 1. díl. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1980, s. 99-100.
Z knihy: Paměti prof. Karla Ningra.  Písecké vzpomínky. Písek: Podhajský, 1932, s. 192 – 196, 213 – 218.