DÍLA

Venkovské stavitelství na jihu Čech

Jihočeská lidová architektura představuje v rámci české republiky ucelený a svébytný fenomén, jehož hranice se téměř dokonale kryjí s geografickým vymezením jižních Čech. Důvody najdeme v historii celého území. Ucelenost a určitá uzavřenost vývoje bezesporu vycházejí ze specifické podoby majetkových vazeb k půdě. Pro jižní Čechy bylo již od středověku typické soustředění majetkové držby v rukách několika subjektů. Vedle církevních a královských majetků to byli zejména Rožmberkové a později Schwarzenbergové, kteří majetkově ovládali podstatnou část dané oblasti. Sídla vznikající na rozsáhlých dominiích se – kromě přírodních podmínek – logicky podřizovala přání a představám vrchnosti. Stavitelé venkovských usedlostí pak hledali inspiraci nejen u svých sousedů, ale právě na vrchnostenských sídlech a v nejbližších městech.
/…/

Druhou oblastí, kde se náhrada roubené architektury za zděnou výrazně opozdila, je oblast severního Písecka (na sever od Milevska) a Táborska (Jistebnicko). Důvodem byla nejspíše i zde nadmořská výška, vyšší než v centrálních oblastech jižních Čech. Drsnější klimatické podmínky a vzdálenost od důležitých komunikací bránily rychlejšímu rozvoji hospodářské činnosti a růstu finančního zajištění, které by sedlákům poskytovaly předpoklad k rozvoji a přestavbě jejich statků. Přetrvání roubené zástavby v této oblasti je tak dokladem zaostávání a větší chudoby. Z typologického hlediska se zde střetává tradice jihočeského domu a domu Středočeské pahorkatiny. Obvykle se zde stavěly usedlosti s trojstrannými štítově orientovanými dispozicemi, vlastní domy byly přízemní komorového typu s černou kuchyní, předsazenou lomenicí (případně pouze bedněným štítem), kabřincem a sedlovou střechou krytou došky. Zajímavé jsou ukázky volně stojících patrových i přízemních komor a sýpek, výjimkou nejsou ani roubené stodoly (např. Nosetín, Ounuz, Zhoř, Mozolov, Vladyčín, Zahořany).

/…/

Volutové zdobené štíty a brány vznikaly pod vlivem blatské architektury i v přilehlých oblastech v okolí Bechyně (Rataje, Hvožďany, Hodonice), na Písecku (Tukleky, Vrcovice, Kluky, Smrkovice, Třešně, Krašovice, Budičovice), západně od Vodňan (Kloub, Drahonice) a dále na Strakonicku (Radošovice, Jinín, Modlešovice). Zde se již dotýkáme oblasti Volyňska, působiště Jakuba Bursy, jeho současníků a následovníků (Zechovice, Nahořany, Libotyně, Přechovice, Jiřetice a další). Principy staveb a jejich výzdoby zůstávají obdobné jako na hlubocko-zbudovských Blatech – volutové či konturové štíty, členění pilastry, užití motivu balustrád, štukové římsy.

Úryvek z knihy.