AUTOŘI

Narodil se 10. 7.1924 v Sudoměřicích u Bechyně v rodině venkovského učitele. Studoval na reálném gymnáziu v Táboře a pak obor český jazyk a hudební výchova na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Za 2. světové války byl totálně nasazen na nucené práce v Německu, pracoval v muniční továrně ve Stuttgartu. Během prezenční vojenské služby se stal členem a korepetitorem Armádního uměleckého souboru V. Nejedlého v Praze. Vyučoval na různých školách v okolí Milevska a na Táborsku, nejdéle ve Stádlci (18 let). Roku 1976 se přestěhoval do Písku, kde působil jako učitel a pak jako ředitel základní školy M . Gorkého (dnes E. Beneše), potom jako pracovník školské správy ONV. Vedl řadu pěveckých a hudebních souborů. V Písku založil velký Písecký pěvecký sbor, těžištěm jeho repertoáru byly lidové písně. J. A. Švec lidové písně sbíral a vydal je tiskem v několika sbírkách. Nadšeně hrál s ochotníky divadlo, několik her a operet režíroval. Publikoval v různých periodikách, např. v Píseckém deníku, Píseckých postřezích, Milevských novinách a jinde. Pro noviny a časopisy sestavil stovky křížovek. Je autorem několika úspěšných knih : Ukradené mládí – 2001, Moji synové – 2002, Jen jeden je Písek -2002 (vzpomínkové prózy, povídky, novely), Muzikantské humoresky z Písecka, Milevska a Táborska – 2003 (úsměvné povídky z jižních Čech), Kantorské paměti – 2007, Poslední zvonění – 2010 (románová kronika z Táborska, Milevska a Písecka). Zemřel 5. 12. 2010 v Písku.