AUTOŘI

Mgr. Michael Štojdl se narodil se 10. 2. 1946 v Praze. Studoval na Husově bohoslovecké fakultě. Působil v Podbořanech (1974-1976), v Kadani (1979-1983), v Písku (1983-2008) a v Mirovicích. ThMgr. Michael Štojdl byl také zastupitelem a místostarostou města Písku a členem zastupitelstva Jihočeského kraje. Je vikářem Církve československé husitské pro část jižních Čech a farářem pro náboženské obce  Strakonice a Katovice.
Malování se věnuje od dětství, při studiu na vysoké škole navštěvoval také hodiny kreslení na pražské UMPRUM, kde získal základy. Pak začal hledat svou vlastní cestu. Věnuje se zejména grafice a oleji na plátně, ale mezi jeho oblíbené techniky patří i kvaš, akvarel, perokresba a kolorovaná kresba. Vystavoval v Podbořanech (1977), v Plzni (1979), v Praze, v Milevsku, Trhových Svinech a po roce 1989 často v Písku. Časopisecky publikoval např. v Listech Písecké kultury. Jeho verše a obrazy jsou srostlé s celou historií duchovních snah křesťanství o vytvoření smysluplného a nadějeplného života, života rozvinuté harmonie mezi přírodou a člověkem.

Michael ŠTOJDL :  VRZÁNÍ  VRÁTEK (rukopis)

Autor sbírky Michael Štojdl zachytil  svou poezií životní příběh z posledního čtvrtstoletí. Tehdy přišel do královského města Písku, kde trvale zakotvil. Působil na Písecku jako farář  Církve československé husitské a tak se mu záhy stalo působiště i bydliště domovem, jež rád poznával  spolu s lidmi, kteří zde žili a žijí.
Jako stuha se vine krajem domova i otevřená krajina vzpomínek na dětství a mládí v rodišti. Básník se narodil 10. února 1946 v Praze.
Když se letmo projdeme jeho verši, zachytíme rozjímání nad řekou času, rosu otavské šrámkoviny, vltavsko-otavské setkání i vltavíny na břehu řeky Otavy v Borečnici. Jednotlivé básně doslova mapují pocity štěstí, nejbližší vztahy v rodině, mystiku kolem nás, ale i oblíbené stromy a květiny. Básník tu jde za svou myšlenkou. Jeho básně nepotřebují vysvětlující komentář. Psal je farář a vikář, který je i zaníceným malířem. Na první pohled se jeví jeho obrazy a básně jako by se prolínaly. Možná, že tvůrce začal malovat proto, aby si své básně mohl ilustrovat. Jeho pařížská modř odměřuje hloubku noci, dotváří spanilé kopretiny a dává život snům, při kterých chytáme svá štěstíčka.
Vrzající vrátka vesnického hřbitova často zachycují melodii plynoucího času a příležitostí k tomu může být i „ večerní mlha flétnou provoněná.“
Žít v Písku bylo a je štěstí, které citlivé jedince ovlivňuje po celý život. Vracet se do dob, kdy jsme byli mladí je krásné a mnohdy až sentimentální. Ale také místo inspirující. K výběru 115 básní  ho vedly vzpomínky na dobré lidi, pohádkovou krajinu Písecka a životní příběhy. Nevšední texty jsou doplněny grafickými kreacemi básníka a ilustrátora v jedné osobě. Všechny jeho obrazy se odrážejí i v jeho poezii.
Název sbírky v nás probouzí onen zvláštní skřípající  zvuk, který je slyšet snad na všech vrátkách vesnických hřbitovů. Okamžitě se mi vybaví  místa, kam směřují naše kroky rok co rok i častěji a navrch se vynořují hluboko zasunuté vzpomínky. Autor jim věnuje  básně: Večerní, Cesta spravedlivá, Za vrátky a Vrzání vrátek. Tyto básně nám dovolí pozastavit se v čase a rozjímat . Je naprosto jedno, zda jdete polní cestou k mirovickému či  katovickému hřbitovu nebo se zaposloucháte do hlasu vzdálených zvonů. Snad právě toto ohlédnutí zpět nás posune dopředu, abychom si uvědomili, že život se dá žít jen od začátku do konce.
Hana Ševčíková