AUTOŘI

Vlastním jménem JUDr. Václav Kopista. Narodil se 14. 8. 1899 v Praze, ale od roku 1910 žila rodina ve Vodňanech. Gymnázium začal studovat v Praze (1910), pokračoval v Písku (1911 – 1914), ale maturoval opět v Praze (1917). V l. 1917-1918 absolvoval abiturientský kurs Československé obchodní akademie. Na Univerzitě Karlově vystudoval práva a od roku 1922 pracoval jako koncipient v otcově advokátní kanceláři ve Vodňanech, kterou po jeho smrti převzal a vedl až do roku 1951. V letech 1945 -1951 zastával řadu veřejných funkcí. Literární činností se začal zabývat poměrně pozdě, až na začátku 50. let, kdy byl neprávem vyškrtnut ze seznamu advokátů. Ani po rehabilitaci se už k advokacii nevrátil a věnoval se jen literární tvorbě. Náměty pro své historické prózy čerpal z jižních Čech. Jeho první román Zlatá stezka (1958) zachytil střety drobné husitské šlechty a vodňanských měšťanů s představitelem katolické strany Oldřichem z Rožmberka na důležité obchodní cestě z Čech do Pasova.  Román vyšel v pražském nakladatelství Naše vojsko, Písařova další díla vycházela pak v českobudějovickém nakladatelství Růže. Volným pokračováním Zlaté stezky je román Trojí kříž (1974), který se odehrává v pozdní době poděbradské. Na něj volně navazuje Selská kronika (1978), příběhy z doby napoleonských válek. Konec 1. světové války v Pootaví a Povltaví zachytil v novele s autobiografickými rysy Zelený kádr (1975), v níž se setkávají osudy zběhlých českých vojáků, kteří se skrývají v lesích, a čtyř dospívajících chlapců. Jeho poslední historickou prózou je Prokopova zkouška (1983) o husitském knězi a vojevůdci Prokopu Holém. K Písku se částečně vztahuje děj próz Zlatá stezka, Zelený kádr a Selská kronika. Václav Písař zemřel 2. 2. 1982 ve Vodňanech, pochován je v rodinné hrobce na Vyšehradě.