AUTOŘI

Narodil se 4. 6. 1895 v rodině sedláře. Dětství prožil v Písku, kde absolvoval klasické gymnázium (1906-1914), na němž roku 1914 maturoval. Pak studoval na Univerzitě Karlově klasickou filologii, roku 1920 získal doktorát. V letech 1920-1928 působil jako středoškolský profesor v Praze a v Bratislavě, na přelomu let 1925-1926 byl na studijním pobytu v Římě. V roce 1926 se habilitoval prací Řecký román dobrodužný. Rok 1928 byl jmenován mimořádným, 1934  řádným profesorem klasické filologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Koncem roku 1938 musel Slovensko opustit, od začátku roku 1939 působil jako profesor klasické filologie na Masarykově univerzitě v Brně. Po uzavření českých vysokých škol byl roku 1940 dán na dovolenou. Od roku 1945 byl profesorem klasické filologie a později latinské literatury na filozofické fakultě brněnské univerzity, v letech 1945 – 1952 přednášel zároveň na bratislavské univerzitě. V letech 1966-1973 působil jako vedoucí vědecký pracovník na filozofické fakultě v Brně. PhDr. J. Ludvíkovský zemřel 23. 10. 1984 v Brně.
Zabýval se řeckou a latinskou slovesností v době antické, studiem antické tradice v české kultuře a českou literaturou psanou latinsky. V bádání se soustředil na václavské a ludmilské  legendy, zejména na původ Kristiánovy legendy.  V knize Dobrovského klasická humanita (1933) ukázal nesprávnost domněnky o přerušení kontinuity české kultury za protireformace.  Překládal z řečtiny (Lúkianos, Epikúros aj.) a z latiny (např. Cicero, Komenský a další). Obecné aspekty svého oboru a některá svá vědní témata objasňoval širší kulturní veřejnosti. Do sborníku Stosedmdesát let píseckého gymnasia (1948) napsal příspěvek Václav Písecký a náš národní humanismus. V 1. díle  Písecké čítanky byla se svolením J. Ludvíkovského tato studie zkrácena.