AUTOŘI

Narodil se 7. října 1900 v Písku v rodině řezníka a uzenáře Václava Kršky. Když mu bylo třináct let otec zemřel a matka se o rok později provdala za Josefa Martínka, vlastníka Benešovského mlýna nacházejícího se nedaleko Heřmaně, která se stala jeho druhým domovem.
Od dětství miloval divadlo. Loutková divadélka, vlastní loutky Lagronů a Kopeckých utvářely jeho dětský svět. Později navštěvoval představení ochotníků. V Heřmani založil v roce 1920 Kroužek divadelních ochotníků Heyduk. Jako zahajovací představení hráli Čapkova Loupežníka. Do divadelních inscenací byla nezřídka zapojena celá obec. Jednu z posledních velkých divadelních událostí prožila Heřmaň v létě roku 1936, kdy ve hře Král Oidipus vystoupil Eduard Kohout v hlavní roli. Poslední realizací pak byla autorská hra Nesmírný štít. Nejprve byl uveden jako divadelní hra v Písku, pak v Brně a nakonec v Heřmani. V roce 1937 Krškovi umřela matka a on se přestěhoval do Písku, do žluté vily v Schillerových sadech.
I nadále se věnoval divadlu a literatuře, ale svůj zájem stále více směřoval k filmové režii. V roce 1939 byla v okolí Písku zfilmována jeho kniha Odcházeti s podzimem pod názvem Ohnivé léto, na tomto filmu pracoval poprvé jako pomocný režisér společně s Františkem Čápem. Pět let po svém režijním debutu opět v Písku režíroval poetickou komedii Kluci na řece. K tomuto městu se vztahují i jeho umělecky nejcennější filmy z padesátých let: Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr.
Ve svých snímcích projevoval kultivovaný smysl pro lyričnost, básnický výraz, poetiku a stylizaci. Opíral se o špičkové české hudební skladatele (Jiří Srnka), kameramany (Ferdinand Pečenka) a nejlepší české herce, které často obsazoval i do malých a početných epizodních rolí (Eduard Kohout, Karel Höger).
Režisér spisovatel a scenárista Václav Krška, označovaný za „básníka filmového obrazu“, zemřel 17. listopadu 1969 v Praze ve věku šedesáti devíti let. Jeho ostatky jsou uloženy na heřmaňském hřbitově v hrobce s bustou od sochaře Jana Kodeta.
Výběrová filmografie: Dostupné zde