kostel sv. Václava - Václavské předměstí
Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/137338/virtual/www/domains/jaroslavabromova.cz/ctenizpisku/wp-includes/post-template.php on line 240
Původní středověký kostel sv. Václava byl zřejmě nejstarším píseckým kostelem. Vznikl nejpozději v první polovině 13. století v osadě, která se pravděpodobně jmenovala Písek. Sloužil jako farní i pro blízké vesnice. Zůstalo z něj dochováno základové zdivo, z něhož je patrné, že jeho rozměry byly totožné se současným kostelem. Není známo, jak vypadal jeho východní závěr. Nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1378. V první polovině 16. století byla původní stavba odbourána a na jejích základech byl vybudován kostel v goticko-renesančním slohu. Jeho půdorys se shodoval s dnešním, ale stavba měla nižší zdi a velmi strmou střechu. Presbytář osvětlovala tři hrotitá okna. Kostel nebyl zaklenut, strop tvořila prkna přibitá ke vzpěrám krovu. Na dřevěnou kruchtu se vstupovalo zvenčí portálkem v jižní stěně. V interiéru upoutávaly pozornost nástěnné malby. V letech 1695–1697 kostel barokně přestavěl schwarzenberský stavitel Antonio de Maggi. Zvýšil zdi, uvnitř přibyly opěrné pilíře – opory pro valenou klenbu. Vstup byl proto posunut směrem na západ. Vznikla nová zděná kruchta, nová okna byla půlkruhovitě zaklenutá.
Na počátku 18. století byla zvýšena a upravena věž, do jejíhož patra se potom vstupovalo po vřetenovém schodišti v přistavěné věžičce. Kamenné ostění jižního portálu s bohatou architektonickou dekorací bylo osazené v roce 1745. Portál navrhl písecký řezbář Jan Chládek a realizoval ho kameník Štěrba. Při opravě kostela v roce 1892 byly vyměněny dveře. Hranolová věž, vysoká 35,1 m, je rozdělena římsou do dvou pater, na nároží jsou zdvojené pilastry. Střecha má tvar cibulové báně s lucernou, nahoře se otáčí plechová korouhev v podobě sv. Václava na koni. Zvon z roku 1546 je nejstarším dochovaným zvonem v Písku.
Interiéru dominuje oltář, pořízený na konci 19. století v novorenesančním stylu. Barokní plastika sv. Václava z konce 17. století sem byla přenesena z píseckého farního kostela, protože původní socha byla na konci 20. století ukradena. Vlevo stojí socha sv. Víta, vpravo sv. Zikmunda, oba patří k patronům české země. Po stranách oltáře jsou na polopilířích obvodové zdi dřevěné plastiky dalších českých patronů – sv. Prokopa a sv. Vojtěcha (vpravo). Spolu se sochou sv. Ludmily, vytvořenou rovněž kolem roku 1700, sem byly přeneseny z farního kostela Narození Panny Marie.
Novorenesanční kazatelna pochází stejně jako hlavní oltář z pražské řezbářské dílny J. Krejčíka. Rozměrný lustr historizujícího stylu vznikl na počátku 20. století. Barokní lavice zdobí řezby s rokajovým dekorem. Kamenná kropenka zde byla už v polovině 16. století. Varhany z let 1739–1740 byly opraveny v roce 1842. Velmi zajímavá a vzácná je malířská výzdoba stěn. Červený psaníčkový dekor, neobvyklý v kostelech, byl na přelomu 50. a 60. let 16. století překryt malbami s figurálními náměty – Zmrtvýchvstání Páně, Poslední večeře, sv. Kryštof, Ukřižování, sv. Jiří bojující s drakem. Výjev Upálení mistra Jana Husa v Kostnici je nejstarší dochovanou nástěnnou malbou tohoto druhu. Ve středu stojí Jan Hus na hranici připoutaný ke kůlu, vepředu se shromáždili katovi pomocníci, vlevo se tísní množství přihlížejících.
Kostel obklopuje hřbitov, který mimo jiné sloužil až do roku 1914 jako vojenský. Kaple sv. Prokopa je vestavěna do hřbitovní zdi. Na hřbitově je pohřben Ladislav Burket (1855 – 1933), který stál u počátků píseckého lesnického školství. Pískovcovou sochu klečícího sv. Jana Nepomuckého u vchodu dal zhotovit roku 1745 radní Jan Brichta.
Použitá literatura:
- Adámek, Jan – Fröhlich, Jiří – Čížek, Jiří. Písek : historický průvodce. Písek: Prácheňské muzeum, 2004. ISBN 80-86113-08-X.
- Písecké katolické kostely. Písek: Římskokatolická farnost Písek, 2005. ISBN 80-86566-26-9.
- Filiální kostel sv . Václava. [cit 21.05.2015] Dostupné zde.
