Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/137338/virtual/www/domains/jaroslavabromova.cz/ctenizpisku/wp-includes/post-template.php on line 240
A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 

Hudební Písek  - Vokroj Milan


Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/137338/virtual/www/domains/jaroslavabromova.cz/ctenizpisku/wp-includes/post-template.php on line 240

V letech, kdy už si lid tyto písně zpíval, zapouštěly kořeny také písecké hudební tradice, spojené s pěveckým spolkem Otavan, který svědčí zase o zálibě našeho lidu v písni. Tak se začal vytvářet hudební Písek, o němž řekl skladatel B. Vomáčka, že „hudba je zde domovem“. U kolébky této tradice stál hudební buditel František Gregora, v jehož odkazu pokračoval ředitel hudební školy Bohuslav Jeremiáš. Živá láska k umění jednak rodila a živila talenty, jako byli Jaroslav a Otakar Jeremiášové, Jiří Srnka, Jarmil Burghauser, jednak k sobě táhla už tehdy slavné mistry. V roce 1881 na podzim na koncertě ve prospěch vyhořelého Národního divadla tu naposled veřejně vystoupil Bedřich Smetana. Zvláště vřelé vztahy k Písku měl Antonín Dvořák. Měl tady tolik osobních i jeho umění milovných přátel, že se 29. května 1892 před svým odjezdem do Ameriky naposled s českou veřejností loučil v Písku. Po koncertě, na jehož programu byla jen díla Dvořákova, byla Dvořákovi podána Heydukova báseň. Ozdobně ji opsal Mikoláš Aleš a přednesl sám autor. S Heydukem se přátelil i J. B. Foerster, který se svou první chotí, slavnou zpěvačkou Bertou Foerstrovou-Lautererovou, zajížděl do Písku o prázdninách. Vzpomíná na to ve svém „Poutníkovi“. V letech 1924—1928 hostil Písek často Leoše Janáčka. Jak krásné zážitky si odtud odnášel, poví vám jeho druhý smyčcový kvartet, který nese název „Listy důvěrné“. Také k fanfárám z půvabné Symfonietty byl Janáček inspirován v Písku. Světoznámým stal se hudební Písek zásluhou Otakara Ševčíka, který tady od roku 1907 až do smrti v roce 1934 vedl svou mistrovskou houslovou školu. Umění jeho žáků zvýšilo úroveň místního filharmonického spolku Smetana. Národního umělce Otakara Jeremiáše okouzlil Písek tak, že si určil zdejší lesní hřbitov za místo svého posledního odpočinku.
V současné době pokračují v hudební tradici Písecký symfonický orchestr, lidová škola umění i obsáhlé hudební oddělení okresní lidové knihovny. Písecká nokturna a umělecká soutěž Otakara Ševčíka ve hře na smyčcové nástroje soustřeďují k Písku pozornost hudebníků z celé republiky.

Vokroj, Milan. Hudební Písek. Písecká čítanka 1. díl. Písek: Okresní knihovna, 1964, s. 14.
Z brožury: Vokroj, Milan. Hudební Písek. Dvě z Písecka. Písek 1964.

Další ukázky z díla autora:

Místa spjatá s dílem nebo jeho autorem:

Další odkazy: