DÍLA

O nevěře už se toho napsalo hodně. Zda ano či ne? Kdy a kde? S kým a proč? Je to zdravé nebo životu nebezpečné? A pro koho to je výhodné nebo nevýhodné? A je to zábava nebo sport? A jde jen o zpestření života dalším sexem, nebo je to kompenzace chybějících citů ve vztahu paralelním? Ale asi je to další vztah.

 Nejlíp se mi kritizuje nebo posuzuje nějaká záležitost, která se mě momentálně vůbec netýká. Nejsem podváděna a nepodvádím. Nebo si to aspoň myslím. Ale kde vzít jistotu, že je to právě tak, jak si myslíte, že to je? A co dělat, když už se objeví nějaké podezřelé signály? Začít bojovat nebo raději strčit hlavu do písku a počkat, jak to dopadne?

Takže vztah (nevěra) ženatý – svobodná. Všechny „výhry“ má ženatý. Doma ženušku, která se o něj stará – pere, vaří, vyšívá, háčkuje, převlíká peřiny, zdobí vánoční stromek, přebaluje děti a čeká. Má ho oficiálně, před lidmi, před váma, před Bohem za manžela. No a někde za rohem vás. A záleží jen na něm, co vám nakuká a kolik vám toho nakuká a na vaší inteligenci a osamělosti, čemu chcete věřit a jak moc se zamilovat a vlítnout do toho. Do čehokoli. My ženy jsme velmi romantické a soucitné duše, takže se nám dá nakecat prakticky všechno. A dokážeme čekat velmi dlouho a přemýšlet usilovně a bojovat v zákopech. Bojujte, ale počítejte i s výhrou. Ten ženatej se klidně může rozvést, přesně tak, jak vám to slibuje, a zůstane vám na krku až do smrti. A bude po nevěře.

Ženatý – rozvedená. Tady berou výhry rozvedené. Ale neví o tom. Pán Bůh chrání zraněné a nevědomé dušičky. A tak, i když si rozvedená myslí, že není větší štěstí než se opět šťastně vdát, a to za někoho, koho předtím rozvede … (Nee!) Naštěstí existují zákonité manželky, které své manžely milují přes všechny jejich poklesky, které jim odpustí… a navíc tito muži
v jejich očí získají další body jako chlapi. Ale tohle všechno přiblblá, osamělá, opuštěná, svedená, rozvedená zjistí teprve, až vystřízliví. Z posedlosti, důvěřivosti, z přání mít někoho, kdo jí ve skutečnosti nepatří. Ale ona na to třeba jednou přijde.

Ženatý – vdaná. Buď to má velmi rychlý průběh nebo je možný paralelní dlouhodobý vztah. Berou oba. Většinou jsou to schizofrenici nebo rozdvojené osobnosti. A pro jejich rodiny je úlevou, že se jich na pár hodin v týdnu zbaví a odpočinou si. Podle mě to snad ani není nevěra. Měli by se seznámit všichni dohromady a chodit hrát třeba tenis!

Vdaná – svobodný. Tady bere většinou svobodný. Jak jsem poznamenala již výše, ženy jsou schopné uvěřit zkrátka čemukoliv a komukoliv. A především se zamilovat!

Svobodný – svobodná. Berou oba. Mějme s nimi porozumění. Myslí si, že jsou někomu nevěrní… a oni zatím pouze sbírají zkušenosti pro své oficiální partnery.

Doktor Plzák radí v případě nevěry: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Já vám vůbec nic neporadím. Pokud jde o vztahy spojené s vášní: buď do toho zkrátka vlítnete nebo zůstanete ušetřeni a vážíte si klidu, který máte doma. Rozum se dostaví až nějak dodatečně. Pokud vůbec. A jak se pozná, že je to láska? Láska to je, když to není nevěra? Vůbec nevím. Ale možná, až pro některé bude vzrůšo mít trochu klidu, nebude ta nevěra už tak zajímavá.
Nebo proč to ti lidi vlastně dělají? Podvádí druhé nebo sebe?

Z knihy: Ondráčková, Ilona. Spokojená blbka. Písek: [s.n], 2009. S. 145-146. ISBN 978-80-87313-17-6