DÍLA

V hor vznešených modrém klínu netušené vnady
královské si město hoví ovinuto sady;
Otava je v náruč vine, láskou k němu jata,
štědrá jako Paktol bystrý, Lydií jenž chvátá;
v jejích vlnách zlatý písek hojným darem plove,
bohatým lid po vší zemi město Pískem zove.
Od učenců vážných ondy Pisna městu dáno,
leč když ustal zlata pramen, zaniklo i jméno.

Přebohato bylo kdysi, zlata skvostem květné,
posud zrytá země ňadra zříš i sejpy četné
podél bystřin bělopěnných, po nivách jež bloudí,
bez zlata však snivá řeka srdcem města proudí.

Plamenů kdys požárových moře se v něm spiklo,
vzkřiklo žalem, z hrůzné spousty sotva k žití vzniklo.
Bohaté však posaváde — srdcem je i duchem;
nemá touhy občan bdělý, zlé by choutky vzruchem
bez soucitu plod svých lánů do kruté hnal výšky,
má-li on, má také chuďas nejskrovnější chyšky.
Dary polí, vod i lesů, prací vytěženy,
nemají krom družné lásky občanstva zde ceny;
hojnost na všem dodá město v nejrůznější směsi,
jemuž v hor velebném věnci chválu pějí lesy,
v kterých srn i jelen pyšný hlavu na hruď sklonil,
když jsem druhdy volné chvíle básnil zde i honil,
než jsem s druhy při zábavě u večerním času —
padlou kořist okoušíval při hudbě a kvasu.

Jako Praha městům země velí nad Vltavou
jest i Písek, po němž toužíš, měst otavských hlavou.

Vít Trajanus Žatecký. Báseň o Písku. Písecká čítanka, 1. díl. Písek: Okresní knihovna, 1980, s. 26-28.
Z knihy:
Matzner, Jan. Královské město Písek : Průvodce městem a okolím, jakož i dějiny jeho. Písek: Jaroslav Burian, 1898, s. 1-2.