DÍLA

 …Obecně lze říci, že původ městských vlajek či praporů je vojenský. Na korouhve vlastních vojenských oddílů umísťovala města své znaky. Ty však byly z dálky špatně rozlišitelné, proto se začalo užívat pouze hlavních barev ze znaku ve dvou, někdy třech pruzích. Barva štítu přecházela do dolního, barva znamení do horního pruhu.
Nejstarší městské prapory jsou u nás doloženy již v době předhusitské. Později, jak upadal význam městských vojenských oddílů, ztrácely prapory svůj vojenský charakter a stávaly se slavnostním a dekorativním symbolem. Legalizaci městských vlajek v moderní době provedl československý zákon z roku 1936 o užívání symbolů samosprávy.
O existenci píseckého městského praporu v době historické nemáme přímých zpráv. Když se koncem minulého století začala města ke svým praporům, dávno již zapomenutým, vracet, požádali také písečtí správce místního muzea a archivu prof. Augusta Sedláčka, člověka skutečně nejpovolanějšího, aby navrhl písecký prapor. August Sedláček vyšel ze středověké tradice a použil barvy píseckého znaku – modrou ze štítu a žlutou (resp. zlatou) z půlměsíce a hvězd. Vlajku tedy tvoří dva vodorovné pruhy – žlutý a modrý. Žlutý je nahoře, modrý dole, podobně, je-li vlajka umístěna ve svislé poloze, je žlutá barva vlevo a modrá vpravo. Toto pořadí se nesmí zaměňovat. Ještě je třeba vysvětlit rozdíl v termínech vlajka a prapor, což – podle mého soudu na škodu věci, zmíněná vyhláška neřeší. Písecká městská vlajka – a stejně tak každá jiná – má přesně udaný poměr délky k šířce a to 3:2. Prapor nemá tento poměr stanoven. Prapor tedy může být libovolně dlouhý i široký, vlajka má své rozměry, resp. poměr stran přesně určen. Vlajky by se nemělo užívat jako dekorace. K tomu účelu slouží prapor. Užívá-li se písecká městská vlajka spolu se státní vlajkou ČSFR a vlajkou ČR, umísťuje se napravo od nich, neboť vlajky na levé straně z hlediska pozorovatele jsou na místě čestnějším.
Pro zajímavost si uveďme, která města mají stejnou vlajku jako Písek – z pražských měst Vyšehrad; dále Košice, Benešov, Frýdek-Místek, Jindřichův Hradec, Rožňava, Strakonice a možná i jiná, opačné pruhy mají např. Chrudim, Litoměřice či Trnava.
Písecká vlajka ve výše popsané podobě zavlála poprvé v neděli 9. června 1901 při příležitosti Městské slavnosti konané na památku osvobození města od francouzské okupace v roce 1742.

Písecká čítanka, 3. díl. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1995, s.48.