DÍLA

Regionalista Jaromír Malý v další etapě hledání moderní podoby metropole Prácheňska

Pro historika, který se dlouhodobě – kromě jiného – zabývá dějinami města Písku, se tyto
dějiny města chronologicky jakoby dělí na první část samozřejmou a navazující část méně
samozřejmou. Velmi zjednodušeně to lze vysvětlit takto:
Zhruba do poloviny devatenáctého století nebo do prvních dvou dekád druhé poloviny
devatenáctého století byly dějiny města Písku ovlivněny samozřejmými skutečnostmi, jako
byla dominantní pozice Písku jako největšího sídla v regionu Pootaví, status hlavního města
Prácheňského (resp. v letech 1855-1862 Píseckého) kraje, prestiž předního královského
města, ojedinělé pozemkové (zvláště pokud jde o lesy) bohatství města atd.
Později, se ztrátou statutu administrativní krajské metropole (v Písku ovšem zůstal krajský
soud a další instituce, a ještě v období První republiky měly některé okresní úřady v Písku
dohlédací pravomoc nad obdobnými úřady v hranicích Prácheňska), během industrializace a
souvisící výstavby železniční sítě, kdy se měnily proporce významu jednotlivých sídel
v českých zemích v souvislosti s rozmístěním průmyslové výroby a s dostupností zdrojů
surovin a pracovních sil, přestávaly faktory, uvedené v předchozím odstavci, postupně působit
v rovině reálné i symbolické.
Jakýsi náskok města Písku v regionu jihozápadních Čech byl i nadále udržován událostmi,
jakými byl vznik železniční křižovatky a zavedení prvního veřejného elektrického osvětlení,
rozvoj středního školství od přelomu let padesátých a šedesátých (nemluvě o gymnáziu,
založeném již roku 1778) – ovšem obdobný modernizační vývoj nastával i v dalších městech
obdobné velikosti. Tato situace byla píseckými elitami zřetelně vnímána a diskutována, neboť
narušovala jejich sebevědomé hodnocení Písku jako „malé Prahy“, města číslo jedna na
českém „venkově“. Byly zvažovány různé možnosti, jak zabránit rýsujícímu se relativnímu
poklesu významu města. Proto s jistým zpožděním, avšak o to větším nasazením, byly
v kruzích píseckých politiků a vzdělanců od konce devatenáctého století jak promýšleny, tak i
různým způsobem realizovány jakési tématické koncepty budoucího rozvoje města, chcete-li:
vize, doprovázené navíc působivými slogany.